Práva, povinnosti a odpovědnost společníka

Práva a povinnosti společníků

Zákon o obchodních korporacích dává společníkům S.R.O. možnost si spoustu otázek upravit odchylně od zákona. Není tak možné uvést úplný výčet práv a povinností společníka. Záviset bude na tom, zda některá práva nebo povinnosti nejsou zakladatelským dokumentem vyloučena anebo naopak dohodnuta nad rámec zákona. Uvádím proto ty základní a nejčastější.

Vkladová povinnost

Společník povinen splatit peněžitý vklad resp. vnést nepeněžitý vklad, ke kterému se zavázal. Pokud není tato povinnost včas splněna, hradí společník jednat úrok z prodlení, jednak jej valná hromada může ze společnosti vyloučit. Vždy však jen ohledně podílů, u kterých je v prodlení se splacením vkladu.

Příplatková povinnost

Jednodušší variantou jak za trvání SRO "nalít" do SRO peněžní prostředky ze strany společníků než zvyšováním základního kapitálu (viz modul Děláme změny), jsou příplatky společníků. Zákon rozlišuje povinné příplatky  a dobrovolné příplatky.

Povinný příplatek

Povinný příplatek musí být výslovně zakotven v zakladatelském dokumentu. Ten stanoví, že SRO může usnesením valné hromady společníkům uložit povinnost poskytnout peněžitý příplatek. Současně musí být v zakladatelském dokumentu i stanovena souhrnná výše, kterou nesmí příplatky překročit.

Příplatkovou povinnost je možné spojit i jen s některými druhy podílů.

Pokud nestanoví zakladatelský dokument jinak, poskytují příplatky společníci podle poměru svých podílů.

Co když společník s příplatkovou povinností nesouhlasí?

V takovém případě má právo z SRO vystoupit, pokud to zakladatelský dokument nevylučuje a pokud jsou splněny následující podmínky (nestanoví-li i ohledně nich zakladatelský dokument jinak):

  • SPOLEČNÍK PRO PŘÍPLATKOVOU POVINNOST NEHLASOVAL.
    Tj. buď hlasoval proti anebo se hlasování ani neúčastnil.
  • SPOLEČNÍK MÁ JIŽ ZCELA SPLNĚNOU SVOJI VKLADOVOU POVINNOST.
    Jde o úplné splacení vkladu, který se týká podílu, k němuž se vztahuje předmětná příplatková povinnost.
  • SPOLEČNÍK SVÉ VYSTOUPENÍ PÍSEMNĚ OZNÁMÍ SPOLEČNOSTI DO 1 MĚSÍCE
    ode dne, kdy rozhodla valná hromada o příplatkové povinnosti nebo kdy mu toto rozhodnutí bylo oznámeno nebo oznámeno, že takové rozhodnutí bylo přijato mimo valnou hromadu.

Vystoupení je účinné posledním dne měsíce, ve kterém společnosti došlo jeho písemné oznámení o vystoupení z SRO.

Povinný příplatek může být vždy jen v peněžité podobě. Není možný nepeněžitý příplatek.

Dobrovolný příplatek

Společník může poskytnout příplatek dobrovolně, a v tomto případě ani není nutné, aby tuto možnost obsahoval zakladatelský dokument.

K poskytnutí dobrovolného příplatku je nutný pouze souhlas jednatele SRO.

Dobrovolný příplatek může poskytnut jak v peněžité podobě, tak v nepeněžité podobě. V případě nepeněžitého příplatku se tento oceňuje obdobným způsobem jako nepeněžitý vklad.

Povinnost odevzdat kmenový list

Tato povinnost se pochopitelně týká pouze společníků, kterým byl vydán kmenový list.

Společník je povinen odevzdat společnosti kmenový list v případech, kdy tak stanoví zákon. Důsledky nesplnění této povinnosti i její podrobnější specifikace jsou v další lekci tohoto modulu.

Právo podílet se na řízení SRO

Společník vykonává své právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě anebo mimo valnou hromadu. Kompetence společníka a to, o čem rozhoduje, se tedy v zásadě odvíjí od toho, o čem může rozhodovat valná hromada. O tomtéž pak rozhoduje i jediný společník, má-li SRO jen jediného společníka. Společník (společníci) sám nerozhoduje o běžných záležitostech SRO, o uzavírání obchodů, o obchodním vedení společnosti. To je kompetence jednatele.

Do působnosti valné hromady patří především:

  • rozhodování o změně zakladatelského dokumentu,
  • rozhodování o změnách výše základního kapitálu (snížení nebo zvýšení),
  • volba a odvolání jednatele, popřípadě dozorčí rady, pokud byla zřízena,
  • volba a odvolání likvidátora, pokud tak určí zakladatelský dokument (jinak ho jmenuje jednatel)
  • schvalování udělení a odvolání prokury (pokud zakladatelský dokument neurčí jinak - zpravidla se tato kompetence svěří jednateli)
  • rozhodování o zrušení SRO s likvidací, určí-li tak zakladatelský dokument,
  • schvalování řádné, mimořádné, konsolidované účetní závěrky a v případech stanovených zákonem i mezitimní účetní závěrky,
  • schvalování rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů a úhrady ztrát,
  • rozhodnutí o přeměně společnosti, pokud zákon o přeměnách nestanoví jinak (přeměnou se myslí např. přeměna na akciovou společnost),
  • schválení převodu nebo zastavení závodu,
  • schválení převodu nebo zastavení takové části závodu, kdy by to znamenalo podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti SRO,
  • schválení smlouvy o tichém společenství,
  • schválení finanční asistence,
  • rozhodnutí o převzetí účinků jednání učiněných za SRO v době před jejím vznikem (tj. mezi založením a zápisem do obchodního rejstříku),
  • rozhodování o změně druhu kmenového listu.

Společník má právo dovolávat se neplatnosti usnesení valné hromady.

Právo na podíl na zisku

Společník má právo na podíl na zisku, který je valnou hromadou určený k rozdělení mezi společníky. V zásadě se zisk rozděluje podle poměru podílů jednotlivých společníků, nestanoví-li zakladatelský dokument jinak. A jinak bude stanovit zejména v případech, kdy bude existovat více druhů podílů a podíl na zisku bude spojen jen s některými z nich.

Podrobnosti nalezenete v samostatné části "odměňování společníka a podíl na zisku".

Právo na informace

Z pohledu společníka, který je současně i jednatelem, se právo na informace společníka o společnosti může zdát skoro zbytečným. V případě, kdy jsou tyto osoby odlišné a kdy se jinak společník na činnosti S.R.O. nepodílí, je důležité, aby právo na informace měl. Prostřednictvím tohoto práva má možnost kontrolovat hospodaření S.R.O.

Právo na informace má společník jak na valné hromadě, tak mimo ní. Informace je povinen poskytnout jednatel.

Právo na informace zahrnuje zejména:

  • poskytnutí informací o SRO
  • nahlížení do dokladů SRO
  • kontrolovat údaje obsažené v předložených dokladech.

Společník může k výkonu tohoto práva zmocnit svého zástupce, ale ten musí být zavázán aspoň stejnou mlčenlivostí jako společník. Pochyby v tomto směru nevznikají, pokud je zástupcem například auditor, advokát nebo daňový poradce, kteří mají mlčenlivost stanovenou přímo zákonem.

Kdy může jednatel odmítnout poskytnutí informace?

Jednatel může zčásti nebo zcela odmítnout poskytnutí informace, pokud

  • jde o utajovanou informaci podle právního předpisu,
  • je požadovaná informace veřejně dostupná (důvodem je, že poskytování informací, které si může společník obstarat sám, by mohlo být pro společnost nehospodárné).

Odmítnutí je možnost, ne povinnost, tzn. že i informace dostupné může jednatel společníkovi poskytnout.

Pokud jednatel společníkovi sdělí, že mu informaci neposkytne, má společník možnost do 1 měsíce podat návrh k soudu, který pak rozhodne, zda S.R.O. musí informaci společníkovi poskytnout či nikoli.

Ručí společník za dluhy společnosti? A jak je to s jeho odpovědností za hlasování na valné hromadě?

Oproti jednateli je ručení společníka za závazky SRO opravdu značně omezené.

Za dluhy společnosti totiž společník ručí jen do výše nesplacené části svého vkladu a po zániku SRO do výši likvidačního zůstatku.

Pokud tedy splní společník plně svoji vkladovou povinnost, za trvání společnosti za závazky SRO nijak neručí a jeho majetek tak kvůli případným dluhům SRO nemůže být ohrožen a nemůže na něj být kvůli dluhům SRO vedena exekuce. 

Odpovědnost x Ručení

Odpovědností mám na mysli nesení důsledků svého jednání. Oproti tomu ručením se rozumí plnění závazků (nesení důsledků) za jinou osobu, konkrétně zde ručení společníka za závazky SRO.

SRO jako právnická osoba samozřejmě vždy jedná prostřednictvím (v zastoupení) nějaké konkrétní fyzické osoby nebo více fyzických osob společně. Jednání těchto fyzických osob je v zásadě připisováno SRO a SRO také za takové jednání odpovídá, a to celým svým majetkem. 

SRO takto odpovídá za rozhodnutí resp. výkon rozhodnutí valné hromady (nebo jediného společníka), stejně jako za rozhodnutí svého jednatele / jednatelů. Primárně se tedy případní věřitelé, tj. i poškození, dojde-li v důsledku jednání SRO ke vzniku škody, musí obracet a plnění požadovat po SRO. Při splnění určitých podmínek pak za splnění povinností SRO ručí jednatel anebo společník / společníci. 

Ručení společníka je zúženo na 2 výši zmíněné případy. Za závazky SRO společník ručí za trvání společnosti jen do výše svého nesplaceného vkladu a po zániku SRO do výše likvidačního zůstatku. Častější je ručení jednatele. O tom pojednává samostatná lekce v modulu Jednatel.

Ručení je vždy až druhotné. Nejprve se věřitel domáhá plnění po SRO a až když je neúspěšný, tak může plnění chtít přímo po společníkovi či jednateli.

Něco jiného je, pokud společník svým jednáním způsobí SRO škodu. V takových případech je možné, aby se SRO po společníkovi (stejně jako po jakékoli jiné osobě) náhrady újmy dožadovalo. Vždy ovšem musí jít o výraznější exces z běžného rozhodování a jednání společníka, nikoli o běžné podnikatelské rozhodování. 

SPOLEČNÍK SE ZALOŽENÍM NEBO PŘISTOUPENÍM DO SRO ZAVAZUJE CHOVAT VŮČI SRO ČESTNĚ A ZACHOVÁVAT JEHO VNITŘNÍ ŘÁD (viz § 212 odst. 1. NOZ).

Důsledky nesplnění povinností společníka

Výčtu povinností společníka se věnovala předchozí lekce. Nyní se budu věnovat podrobněji důsledkům, které z nesplnění povinností mohou společníkovi vyplynout.

1. Neplnění vkladové povinnosti nebo příplatkové povinnosti

S nesplněním vkladové povinnosti, tj. povinnosti splatit vklad do základního kapitálu, ke kterému se společník zavázal buď při  založení SRO v zakladatelském dokumentu (a přechází i na dalšího společníka, který od něj podíl v SRO získá) anebo za trvání SRO při zvýšení základního kapitálu jsou spojeny tyto důsledky:

  • povinnost zaplatit SRO úrok z prodlení
  • možnost SRO společníka rozhodnutím valné hromady vyloučit
  • ručení za závazky SRO do výše nesplacené části vkladu.

S nesplněním příplatkové povinnosti jsou spojeny tyto důsledky:

  • povinnost zaplatit SRO úrok z prodlení
  • Text odrážkymožnost SRO společníka rozhodnutím valné hromady vyloučit

POSTUP SRO PŘI VYLOUČENÍ SPOLEČNÍKA ROZHODNUTÍM VALNÉ HROMADY:

  • 1
    VÝZVA SPOLEČNÍKOVI KE SPLNĚNÍ POVINNOSTI,
    ve které se uvede, že společník je v prodlení s plněním konkrétní vkladové nebo příplatkové povinnosti (s odkazem na zakladatelský dokument nebo příslušné rozhodnutí valné hromady), stanoví se dodatečná lhůta ke splnění (doporučuji lhůtu 15 dnů od doručení výzvy, ale můžete lhůtu i o pár dní zkrátit a nebo i o víc prodloužit) a navíc i upozorní, že pokud v této lhůtě nebude splněno, přistoupí SRO k rozhodnutí o vyloučení společníka. Výzvu zašle jednatel SRO společníkovi. Doporučuji výzvu zaslat na dodejku anebo doporučeně se zasláním zprávy od České pošty o doručení zásilky.
  • 2
    SVOLÁNÍ VALNÉ HROMADY,
    která rozhodne o vyloučení společníka, pokud výzvě dle předchozího bodu nevyhoví. Valnou hromadu svolá jednatel postupem uvedeným v zakladatelském dokumentu anebo pokud zakladatelský dokument svolávání neřeší, tak písemnou pozvánkou na adresu každého společníka aspoň 15 dní přede dnem, kdy se má valná hromada konat. V pozvánce se uvede i návrh usnesení, kterým valná hromada rozhodne o vyloučení společníka. Protože o rozhodnutí valné hromady musí být pořizován notářský zápis, domluvte si nejprve termín s notářem.
  • 3
    ROZHODNUTÍ VALNÉ HROMADY
    k přijetí rozhodnutí valné hromady v tomto případě budete potřebovat 2/3 většinu hlasů všech společníků. Ovšem při počítání, kolik hlasů je potřeba, se nepočítá s hlasy společníka, který má být vyloučen. Tento společník ani nesmí o návrhu na vyloučení hlasovat. A jak již bylo zmíněno výše, o rozhodnutí valné hromady musí být pořízený notářský zápis
  • 4
    PODÁNÍ NÁVRHU NA VÝMAZ SPOLEČNÍKA K REJSTŘÍKOVÉMU SOUDU
    jakmile máte k dispozici notářský zápis, můžete vyplnit na www.justice.cz formulář pro návrh na zápis změn v obchodním rejstříku. V něm smažete stávajícího společníka. Přílohou bude notářský zápis o rozhodnutí valné hromady (jeho součástí již bude i pozvánka na valnou hromadu, kterou zasílal jednatel společníkům). Návrh je zpoplatněn soudním poplatkem 2.000 Kč. Návrh pošlete písemně nebo můžete podat přímo v podatelně příslušného resjtříkového soudu (krajského soudu, u kterého je SRO zapsáno).

TIP: Místo "fyzického" rozhodování na zasedání valné hromady lze zvolit (pokud to zakladatelský dokument nevylučuje) i hlasování PER ROLLAM.

Jednatel zašle návrh rozhodnutí o vyloučení společníka jednotlivým společníkům a ti se přímo na návrhu (zaškrtnutím možnosti PRO nebo PROTI) vyjádří a zašlou tuto listinu zpět na adresu SRO. Podpis společníka na vyjádření k návrhu musí být úředně ověřen, oproti úpravě v obchodním zákoníku ovšem již nemusí být ve formě notářského zápisu.

Výhodou je, že se nemusí společníci scházet na jednom místě, odpadá i poplatek notáři (v řádu 4 - 5 tisíc Kč).

2. Zvlášť závažné porušení povinností společníka

SRO samo nemůže společníka vyloučit, pokud poruší své povinnosti zvlášť závažným způsobem jiným než nesplacením vkladu nebo příplatkové povinnosti. Má pouze možnost podat k soudu žalobu na vyloučení společníka.

POSTUP SRO PRO PODÁNÍ ŽALOBY O VYLOUČENÍ SPOLEČNÍKA:

  • 1
    SVOLÁNÍ VALNÉ HROMADY
    I když za SRO jedná jednatel, tak rozhodnutí o tom, že bude na soud podána žaloba o vyloučení společníka, je v kompetenci valné hromady (resp. lze rozhodovat i per rollam, pokud to zakladatelský dokument nevylučuje). Jednatel tedy nejprve svolá valnou hromadu.
  • 2
    VALNÁ HROMADA ROZHODNE O PODÁNÍ ŽALOBY
    V tomto případě postačí k přijetí rozhodnutí prostá většina hlasů přítomných společníků (je potřeba, aby se sešli společníci s tolika hlasy, aby byla valná hromada usnášeníschopná - ze zákona aspoň 1/2), pokud nestanoví zakladatelský dokument jinak. Rozhodnutí nemusí mít formu notářského zápisu, postačí tedy prostý zápis z valné hromady, s obyčejnými (neověřenými) podpisy. A platí, že společník, o jehož vyloučení má být následně soudem rozhodováno, nemůže v tomto případě hlasovat a jeho hlasy se nepočítají ani do hlasovacího kvóra.
  • 3
    JEDNATEL PODÁ K SOUDU ŽALOBU O VYLOUČENÍ SPOLEČNÍKA ZE SRO
    V soudním řízení pak SRO zastupuje jednatel (který může dále zmocnit k zastupování advokáta).

I v případě podávání žaloby o vyloučení by jako úplně první krok měla být učiněna výzva ze strany SRO (tedy v zásadě jednatele) na daného společníka ke splnění povinnosti s poskytnutím dodatečné lhůty a upozorněním na následné podání žaloby, pokud výzvě nebude vyhověno. Ovšem v případech, kdy došlo k porušení povinnosti s neodvratnými důsledky, není již k čemu vyzývat. V takovém případě pak bude žaloba podávána bez předchozí výzvy nebo upozornění. Stejně tak v případě, kdy porušením povinnosti byla SRO způsobena zvlášť závažná újma.

Závažné porušení povinností může spočívat i v porušení principu loajality, jak je vyjádřený v § 212 odst. 1 NOZ, tj. povinnosti chovat se vůči SRO čestně a zachovávat jeho vnitřní řád. 

POZOR!

I v případech, kdy konkrétní společník nemůže na valné hromadě hlasovat, protože je rozhodováno o jeho vyloučení nebo podání žaloby o vyloučení, je nutné tomuto společníkovi řádně doručit pozvánku na zasedání valné hromady. Jinak by rozhodnutí takové valné hromady mohlo být zpochybněno (a bylo by neplatné).

3. Porušení povinností odevzdat kmenový list

Postup SRO je v případě vracení (nebo předkládání) kmenových listů následující:

  • Pokud společník neodevzdá kmenový list bez zbytečného prodlení, ač jej podle zákona odevzdat má (např. je vyloučen z SRO), pak jej jednatel vyzve, aby tak učinil v přiměřené lhůtě (kterou mu ve výzvě stanoví) a upozorní, že jinak bude nepředložený nebo nevrácený kmenový list prohlášen za neplatný. Výzvu jednatel učiní stejným způsobem jako svolává valnou hromadu.
  • Pokud společník výzvě nevyhoví, prohlásí jednatel kmenové listy za neplatné a prohlášení bez zbytečného odkladu oznámí společníkovi na jeho adresu uvedenou v seznamu společníků a současně prohlášení zveřejní.
  • SRO vydá místo neplatných kmenových listů nové a prodá je. Zprávu o chystaném prodeji oznámí společníkovi, jehož kmenové listy byly prohlášeny za neplatné.
  • SRO má vůči společníkovi právo na náhradu nákladů, které SRO vzniknou prohlášením kmenových listů za neplatné a vydáním nových kmenových listů.