Kdo může být společníkem?

Kdo je společník, jaká jsou jeho práva a povinnosti?

Společník nemusí splňovat takové požadavky jako jednatel. Klíčový je u společníka jeho (obchodní) podíl.

KDO A JAK SE MŮŽE STÁT SPOLEČNÍKEM SRO?

Společník je v podstatě majitel SRO resp. je-li společníků více, je fakticky jedním ze spolumajitelů. Všichni společníci daného SRO tvoří valnou hromadu a rozhodují o základních otázkách SRO. Má-li SRO jediného společníka, rozhoduje místo valné hromady on.

Na rozdíl od jednatele nejsou pro společníka stanoveny žádné překážky typu bezúhonnosti nebo překážek výkonu funkce. Společníkem tak v podstatě může být každá fyzická nebo právnická osoba. Přesto je splnění určitých podmínek i u společníků nezbytné.

Fyzická osoba jako společník SRO

Společníkem může být opravdu jakákoli fyzická osoba. Nemusí být bezúhonná, mohou u ní existovat překážky, které by bránily výkonu funkce jednatele.

Společníkem může být i nezletilá osoba, jen se zde uplatní pravidla pro jednání osob s nikoli plnou svéprávností a v úvahu tu přichází zastupování zákonným zástupcem, případně soudem ustanoveným opatrovníkem. Část úkonů zástupce pak bude jistě podléhat i schvalování opatrovnickým soudem (opatrovnickým soudem je okresní soud, příslušný dle bydliště nezletilé osoby).

Společníkem může být i osoba, která je v insolvenci a bylo u ní schváleno oddlužení splátkovým kalendářem. Pokud by společníkem již fungujícího SRO byla fyzická osoba, na kterou je prohlášen konkurz, bude podíl spadat do majetkové podstaty a je předpoklad, že bude prodán za účelem uspokojení věřitelů. Od okamžiku, kdy nastanou účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nemůže pak takový společník již s obchodním podílem nakládat (tj. ani ho prodat nebo darovat třetí osobě, zastavit atd.). Pokud fyzická osoba nemůže v rámci insolvenčního řízení nakládat se svým majetkem, pak v takovém případě ani nebude moci sama SRO založit, neboť nemá volné prostředky nebo majetek na složení vkladu do základního kapitálu.

Účast společníka ve společnosti zaniká zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek jeho majetku nebo zrušením konkurzu proto, že jeho majetek je zcela nedostačující.

Založit SRO nebo být společníkem již existujícího může i fyzická osoba, vůči které je vedená exekuce. Ovšem riskuje, že pokud nebude mít jiný majetek nebo příjmy k plnému uspokojení věřitele (věřitelů), bude exekuce vedena na její podíl.

Účast společníka ve společnosti zaniká pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením obchodního podílu (exekuce) nebo právní mocí exekučního příkazu k postižení podílu po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti.

Právnická osoba jako společník SRO

Společníkem může být i právnická osoba. A to jak tuzemská, tak zahraniční. A jak jiná obchodní společnost, tak i právnická osoba nepodnikající, např. spolek.

Za společníka - právnickou osobu vždy bude jednat konkrétní fyzická osoba, zpravidla její statutární orgán anebo zástupce vybavený plnou mocí.

V případě zahraniční právnické osoby je nutné při založení SRO anebo při zapisování nového společníka již existující SRO do obchodního rejstříku doložit existenci oné zahraniční právnické osoby. Buď výpisem z rejstříku, kam se v dané zemi právnické osoby zapisují anebo jiným dokladem, pokud žádný rejstřík v dané zemi nevedou. Takový dokument musí být předložený v originále anebo ověřené podobě. Předem doporučuji si zjistit, jaká forma ověření z dané země je v České republice nutná. Informace k tomu lze nalézt i na stránkách Ministerstva zahraničí. Tyto informace se hodí i když budete ověřovat v zahraničí např. plnou moc nebo čestné prohlášení. Jednodušší je to např. ve Francii oproti Německu, kde počítejte i s vyšší časovou náročností.

Pokud jde o insolvenční řízení nebo exekuci vedenou proti právnické osobě - společníkovi - platí obdobně to, co je uvedeno u fyzické osoby.

Vznik účasti společníka na SRO

Společníkem se fyzická nebo právnická osoba stane buď při vzniku SRO tím, že jej sama nebo s další osobou založí a SRO je zapsáno do obchodního rejstříku anebo tím, že je na ni převeden (nebo na ni přejde např. děděním) podíl v SRO.

Druhou podmínkou je při vzniku SRO, aby měl ještě před zápisem SRO do obchodního rejstříku společník splaceno aspoň 30% peněžitého vkladu a nebo celý nepeněžitý vklad, podle toho, jaký vklad zvolil. Pokud společník přistupuje do SRO za jejího trvání, pak přistupuje k aktuálnímu znění zakladatelského dokumentu, ovšem na rozdíl od situace při založení již nemusí do SRO resp. do jejího základního kapitálu vkládat žádný vklad, pokud původní společník již celý svůj vklad vložil. Při úplatném převodu podílu jen uhradí sjednanou cenu předchozímu společníkovi, ovšem ta se může lišit od hodnoty podílu uvedené v obchodním rejstříku a záleží jen na vůli smluvních stran.

Pře změně v osobě společníka se nová osoba stává společníkem již tím, že nastane skutečnost, se kterou je spojen převod nebo přechod podílu, tj. např. účinností smlouvy o převodu podílu. Ovšem vůči třetím osobám je nutný i zápis změny v osobě společníka v obchodním rejstříku. Převodu podílu se věnuje část "změna společníka".

Peněžitý vklad

Peněžitý vklad společníka do základního kapitálu SRO má 2 základní výhody:

  • je rychlý, protože není potřeba jej oceňovat znalcem, hodnota je jednoznačná,
  • umožňuje využít výhodu založení "jednoduchého a levného" SRO. 

Peněžitý vklad se vkládá na speciální účet u banky za tímto účelem zřízený správcem vkladu a do doby než je SRO po založení zapsáno do obchodního rejstříku, jsou složené prostředky na účtu vázány. 

Je zde sice výjimka, podle které banka ještě před vznikem umožní z těchto prostředků úhradu zřizovacích výdajů nebo vrácení emisních kursů zakladatelům, ovšem v praxi jsem se přesto setkala s tím, že úhradu zřizovacích výdajů (tj. zejména proplacení faktury notáře) banky odmítají a peníze neuvolní. A řešit tuto neochotu přes soud je vzhledem k době trvání soudních řízení naprosto neúčelné, když jinak je zápis do obchodního rejstříku záležitostí dní

Peněžitý vklad musí být v plné výši splacen nejpozději do 5 let od vzniku SRO (zakladatelský dokument může stanovit i lhůtu kratší). Nemusíte tak celou částku skládat hned při založení. Jen je potřeba, aby každý společník ještě před zápisem nového SRO složil aspoň 30% svého peněžitého vkladu. 

Pokud dochází ke změně společníka v průběhu trvání SRO, musí být do té doby nesplacená část vkladu splněna do 5 let od převzetí vkladové povinnosti (bude se týkat především případů, kdy je zvyšován základní kapitál).

Co se stane, pokud není vklad splacen do 5 let?

1. SRO může takového společníka vyloučit (má-li víc podílů a v prodlení je jen u některého z nich, týká se vyloučení jen daného podílu).

2. Společník je povinen uhradit úrok z prodlení.

 

Nepeněžitý vklad

Nepeněžitý vklad musí být splacen ještě před zápisem SRO do obchodního rejstříku.

Nepeněžitým vkladem může být jakákoli věc, pohledávka (ne ovšem pohledávka vůči danému SRO), právo (včetně např. know-how, majetkových autorských práv), tj. vše peněži ocenitelné. Na rozdíl od dřívější úpravy již neplatí podmínka, že musí být předmět vkladu pro společnost využitelný. 

Vkladem do SRO nemohou být práce nebo služby.

Ocenění nepeněžitého vkladu

Nepeněžitý vklad musí být vždy oceněný znalcem. Na rozdíl od dřívější úpravy, kdy jej musel jmenovat soud a celá záležitost se tak poměrně protáhla, a navíc soud vůbec nemusel vyhovět návrhu na ustanovení vámi vybraného znalce, dnes při založení SRO znalce zvolí zakladatelé, v průběhu trvání SRO pak jednatel (e).

Seznam soudních znalců naleznete na stránkách Ministerstva spravedlnosti.

Výše ocenění v Kč se uvede v zakladatelském dokumentu.

V posudku znalce musí být minimálně:

  • popis nepeněžitého vkladu,
  • použité způsoby jeho ocenění,
  • částka, na kterou se vklad oceňuje a odůvodnění, jak k této částce znalec dospěl.

Vnesení nepeněžitelného vkladu do SRO

U nepeněžitého vkladu se správně neužívá pojem splacení vkladu (jako u peněžitých vkladů), ale vnesení vkladu.

Jak se v praxi jednotlivé druhy nepeněžitých vkladů vnáší do SRO?

  • NEMOVITÁ VĚC
    Vkladatel (společník) předá správci vkladu nemovitost (tj. zejména klíče, přístupové čipy apod.) a také písemné prohlášení s ověřeným podpisem o tom, že vnáší do základního kapitálu danou nemovitost. Jakmile pak SRO vznikne (je zapsané do obchodního rejstříku), teprve se podá návrh na vklad vlastnického práva ve prospěch SRO a až provedením zápisu vkladu do katastru nemovitostí se SRO (ke dni podání návrhu na vklad) stává vlastníkem nemovitosti. Při zvyšování základního kapitálu je proces obdobný, vkladová povinnost se přebírá písemným prohlášením s ověřeným podpisem a tímto, ve spojení s předáním nemovitosti společnosti (již není správce vkladu, takže se předá jednateli) je vklad vnesen. K převodu vlastnického práva je potřeba ještě podat návrh na vklad k příslušnému katastrálnímu úřadu.
  • MOVITÁ VĚC
    Vnáší se předáním správci vkladu, pokud zakladatelský dokument nestanoví jinak. Pokud se předává např. software, odevzdáním se rozumí předání datových a jiných nosičů zachycujících předávanou věc a předání nutné dokumentace.
  • ZÁVOD
    Dříve byl užíván pojem "podnik". Každopádně je závod nebo jeho část, je vnesen účinností smlouvy o vkladu. Ta bude vypadat obdobně jako "běžná" kupní smlouva uzavíraná při prodeji závodu nebo části závod. Ve smlouvě se tedy řeší hmotné i nehmotné složky. Mezi ty hmotné patří nemovité věci, movité věci, nehmotné jsou např. ochranné známky, know-how, software, převádí se i pohledávky, závazky, zaměstnanci. U nemovitostí je specifikum v tom, že i zde nabývá vlastnické právo k nim SRO již účinností smlouvy o vkladu závodu a ne až zápisem do katastru nemovitostí, byť je potřeba zápis uskutečnit. Je to v našem právním řádu velmi neobvyklá situace.
  • POHLEDÁVKA
    Vnáší se účinností smlouvy o vkladu pohledávky. Na ní se užijí ustanovení o postoupení pohledávky. Mimo jiné vkladatel ručí za dobytnost pohledávky až do výše jejího ocenění. Nelze vnést pohledávku vůči samotnému SRO.

Seznam společníků

SRO je povinno vést seznam společníků. V praxi tuto povinnost zajišťuje jednatel společnosti. Jednatel je povinen učinit zápis změny údajů v seznamu společníků bez zbytečného odkladu poté, kdy mu je změna prokázána (tj. např. předložena smlouva o převodu obchodního podílu).

Seznam měl být vedený již za přechozí úpravy, ale až zákon o obchodních korporacích tuto povinnost poněkud více specifikuje. Údaje uvedené v seznamu společníků slouží v zásadě jen pro vnitřní potřeby SRO, zejména pro svolávání valných hromad nebo při výplatě podílu na zisku.

Do seznamu společníků se zapisují následující údaje:

  • JMÉNO (NÁZEV / OBCHODNÍ FIRMA) SPOLEČNÍKA
  • BYDLIŠTĚ NEBO SÍDLO SPOLEČNÍKA,
    případně jiná adresa určená pro doručování
  • PODÍL, OZNAČENÍ PODÍLU, VÝŠE VKLADU ODPOVÍDAJÍCÍ PODÍLU, POČET HLASŮ NALEŽEJÍCÍCH K PODÍLU.
    Pokud společník vlastní více podílů, pak se uvede jejich počet a u každého podílu výše vkladu na něj připadající. Pokud byl k podílu vydán KMENOVÝ LIST, uvede se o tom u podílu poznámka, včetně čísla kmenového listu.
  • DEN ZÁPISU SPOLEČNÍKA DO SEZNAMU

Na písemnou žádost vydá SRO společníkovi za úhradu nákladů s tím spojených opis nebo výpis údajů ze seznamu společníků, které se ho týkají, a to do 7 dnů od doručení žádosti.

Za jiným účelem než pro vlastní vnitřní potřeby výše zmíněné může SRO použít údaje v seznamu společníků jen se souhlasem společníků, kterých se takové údaje týkají.