OSVČ x SRO výhody a nevýhody

Pokud si své SRO teprve chystáte založit. A vracejte se pokaždé, když budete uvažovat o založení dalšího SRO anebo o vstupu do SRO již založeného někým jiným. Nenechte se strhnout tím, že vám bude okolí tvrdit, že SRO je ta nejlepší forma podnikání a že jste blázni, pokud ještě stále podnikáte jako OSVČ. Může to být pravda, ale často nemusí.

SRO se dá zrušit (nebo prodat), když se ukáže, že to pro vás nebyla nejlepší volba. Ale obnáší to víc práce než jen dojít na úřad zrušit živnostenské oprávnění a poslat návrh na výmaz SRO rejstříkovému soudu...

Úplně na úvod jedno důležité upozornění:
SRO je naprosto samostatný subjekt.

To znamená, že i když jste SRO sami založili, jste jeho jediným společníkem i jednatelem, je dobré mít na paměti, že SRO má svůj vlastní majetek, své vlastní živnostenské oprávnění (takže opravdu nestačí, že máte živnostenské oprávnění vy jako OSVČ, ale také vaše živnostenské oprávnění nebude automaticky zrušeno jen proto, že už teď budete "podnikat jako SRO").

Je mnoho možností, jak řešit (i majetkově, finančně) váš vztah s vaším SRO a o tom bude i celá první lekce ČS. Tou nejhorší a nesprávnou variantou je přistupovat k majetku a financím SRO jako k vašim osobním.

U SRO neexistuje něco jako "soukromá spotřeba", na rozdíl od OSVČ. Když to zjednoduším, tak každý výdaj je nutné doložit nějakým dokladem a účelem.

Několik pojmů pro začátek:

FYZICKÁ OSOBA:
Je to každý z nás, bez ohledu na to, zda podnikáme nebo ne.
 
OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná):
To je fyzická osoba, která podniká. Nejčastěji na základě živnostenského oprávnění. Méně často např. jako svobodné povolání nebo na základě jiného oprávnění. Příkladem svobodného povolání je advokát. :)
 
PRÁVNICKÁ OSOBA:
Je v podstatě uměle vytvořený subjekt. Podmínky a proces vzniku jsou vždy upraveny v nějakém zákoně. Patří sem jak obchodní korporace (obchodní společnosti a družstva), tak i nepodnikatelské subjekty typu nadace, spolky nebo třeba Česká národní banka. Většina právnických osob se zapisuje do nějakého veřejného rejstříku.
 
SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM (SRO):
Je to právnická osoba, patří mezi obchodní společnosti (tedy i obchodní korporace). Zakládá jí jedna nebo víc osob. Zakladatelem může být fyzická osoba i právnická osoba. Zakládá se sepsáním notářského zápisu a vzniká zápisem do obchodního rejstříku (v ten okamžik je jí přidělené IČ).
 
SPOLEČNÍK SRO:
Společník je ten, kdo vlastní podíl na společnosti (100% nebo méně). Společníkem je ten, kdo společnost založil anebo ten, kdo kdykoli později koupil podíl na společnosti. Pokud je více společníků, tak tvoří valnou hromadu. Valná hromada (nebo jediný společník) je nejvyšší orgán společnosti, schází se nejméně jednou ročně. Rozhoduje o zásadních otázkách společnosti a také jmenuje a odvolává jednatele.
 
JEDNATEL SRO:
Je v podstatě výkonnou složkou SRO. Podepisuje smlouvy, zajišťuje vedení společnosti, hospodaří s majetkem a financemi SRO, zajišťuje vedení účetnictví. Může to být někdo ze společníků anebo úplně jiná osoba. Valná hromada (nebo jediný společník) ho mohou kdykoli odvolat. Za výkon funkce může dostávat odměnu a další benefity, musí k tomu však být uzavřena smlouva mezi ním a SRO. Jeho odměna je daněna a podléhá odvodům na zdravotní a sociální pojištění ve stejném režimu jako u zaměstnance.

Založení SRO by mělo mít své PROČ

Nejprve si stanovím vlastní pozici v okamžiku rozhodování o založení SRO:

Ještě nepodnikám. Chci začít podnikat rovnou v rámci SRO. V tom případě řeším, jestli budu i jednatelem SRO a potom jaký příjem a v jaké formě si budu z SRO vyplácet resp. jak se budu podílet na výnosech z podnikání.
 
Podnikám jako OSVČ a chci "přejít" na SRO. To znamená, že musím vyřešit, jestli na SRO převedu celý obchodní závod (dříve se používal pojem podnik) a úplně zruším činnost OSVČ anebo převedu jen část a část nechám v původní podobě (a pak řeším, jak a co převedu a jestli a jak bude podnikání OSVČ a SRO propojeno).
 
Podnikám jako OSVČ a souběžně zakládám SRO. Obě podnikání budou na sobě nezávislá. Tady řeším jen případnou spolupráci mezi OSVČ a SRO.

V další fázi řeším PROČ mám založit SRO a ne jiný typ právnické osoby anebo jiný typ spolupráce s partnery:

1. Proč SRO chci? Co mi má přinést za výhody? Co mi má vyřešit?

MOJÍ PRIORITOU MŮŽE BÝT OCHRANA RODINNÉHO MAJETKU
Když budu podnikat jako OSVČ a přijde exekuce, mohu přijít o celý majetek. U SRO ne, jako společník neručím za dluhy společnosti (pokud mám splacený svůj vklad do základního kapitálu), jako jednatel v zásadě také neručím, pokud vyloženě dluhy nevznikly mým protiprávním jednáním.
 
JINOU PRIORITOU MŮŽE BÝT DAŇOVÁ OPTIMALIZACE
SRO ze svých zisků odvádí jen 19% daň z příjmů a žádné zdravotní nebo sociální pojištění. OSVČ odvádí ze zisku 15% daň z příjmů, ale navíc i zdravotní a sociální pojištění Na druhou stranu u SRO se zisk vždy vypočítá odečtením daňově uznatelných nákladů od výnosů. Pokud mám reálné náklady minimální (třeba jen na pořízení počítače a softwaru), tak pro mě může být výhodnější podnikat jen jako OSVČ a místo těchto minimálních skutečných výdajů si uplatnit paušál ve výši 60% příjmů (pokud mám na tento paušál nárok, u některých oborů může být paušál jen 40%, u jiných naopak ještě vyšší).
 
ZALOŽENÍM SRO MŮŽU CHTÍT ŘEŠIT SITUACI, KDY MÁM OBCHODNÍHO PARTNERA A CHCEME PODNIKAT SPOLEČNĚ
Alternativou ovšem může být i spolupráce dvou OSVČ v rámci "společnosti" (nejspíš znáte jako dřívější "sdružení bez právní subjektivity"). Tím se např. mohu vyhnout nutnosti vést účetnictví a mohu zůstat u původní daňové evidence. I to může být pro mě zásadní rozhodovací motiv.

2. Jak se budu podílet na SRO? Jak bude řešen náš vzájemný vztah?

BUDU JEN SPOLEČNÍKEM A ZVOLÍM ZÁKLADNÍ SMĚR PODNIKÁNÍ
Vlastní činnost nechám na jednateli a zaměstnancích. Ze společnosti si budu vyplácet podíl na zisku. Nebo můžu pro společnost vykonávat i drobnou činnost a za ni pobírat odměnu (tady bude záležet na charakteru činnosti, zda pracuji opravdu jen jako společník anebo mám i dohodu o provedení práce nebo pracovní činnosti nebo pracovní smlouvu). Pokud za mě neplatí zdravotní pojištění stát (např. když jsem na rodičovské dovolené) ani nemám jinde příjmy (např. ze zaměstnání nebo jako OSVČ), ze kterých by bylo hrazené zdravotní pojištění, je dobré zvážit, zda toto neřešit právě i v rámci vztahu k SRO. Obdobně i případně sociální pojištění.
 
BUDU SPOLEČNÍKEM I JEDNATELEM
V tomto případě už mohu kombinovat podíl na zisku z pozice společníka a odměnu a benefity jednatele. Tím mám zajištěný i povinný odvod na zdravotní pojištění. A nemusím si zajišťovat další zdroj příjmů, protože mám jak příjmy z odměny jednatele a případný podíl na zisku, tak mně a rodinným příslušníkům SRO může proplácet např. dovolenou (do 20000 ročně) nebo permanentku do fitka.
 
BUDU SPOLEČNÍKEM, JEDNATELEM A SOUBĚŽNĚ I OSVČ
V tomto případě platí obdobně to, co bylo napsáno v předchozím bodu. Jen pokud budete chtít fakturovat za práci, služby, nájem apod. mezi OSVČ a SRO, důkladně jednotlivé situace zvažte, aby nemohlo dojít k napadení transakce ze strany FÚ. Základem je zachovávat ceny obvyklé. Více se těmto tématům věnují další lekce ČS.

Některé důvody pro a proti založení SRO

SRO:

OSVČ:

Společník neručí za dluhy SRO, nemůže být proto exekucí postižen jeho majetek, pokud se SRO nebude dařit.
 
Navenek je na první pohled vidět SRO a ne jméno (a adresa) společníka (jednatel je uveden minimálně na smlouvách). Zajímavou možností je institut kmenového podílu, kdy jeho držitel není nutně vidět ani v obchodním rejstříku a přesto podíl na SRO vlastní.
 
Podíl na společnosti se dá jednoduše prodat jiné osobě a tím svoji účast v SRO ukončit.
 
V rámci SRO lze dobrou společenskou smlouvou řešit společné podnikání více společníků.

OSVČ ručí celým svým majetkem za své dluhy z podnikání, celý její majetek může být postižen exekucí.
 
Ve všech obchodních písemnostech, při veškerém podnikatelském jednání vystupuje přímo OSVČ a uvádí tedy i svoji osobní údaje, adresu, v případě plátce DPH i rodné číslo.
 
Pokud chce OSVČ skončit své podnikání tak, že ho převede na jinou osobu, je to složitější než prodej podílu v SRO, je třeba řešit víc záležitostí a v případě, že je podnikatelské oprávnění nebo smlouvy vázané přímo na osobu OSVČ, nemusí to být možné vůbec (krásným příkladem je třeba samostatný lékař nebo provozovatel lékárny).
 
OSVČ může vést daňovou evidenci (pokud nepřekročí mnohamilionový obrat pro povinné vedení účetnictví), může využívat daňové paušály.