Smlouva o výkonu funkce jednatele

Vztah mezi jednatelem a SRO

Smlouvu o výkonu funkce jednatele nemusíte uzavírat, není ze zákona povinná. Jen se tím možná zbytečně připravíte o možnost upravit vztah mezi jednatelem a SRO co nejvíce podle vašich představ. A může to zbytečně komplikovat poskytování odměny jednateli. 

Vztah mezi jednatelem a SRO je typově příkazem a řídí se přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu (§ 2430 - 2444 zákona č. 89/2012 Sb.). Tedy pokud neuzavřete smlouvu o výkonu funkce, vztah mezi jednatelem a SRO se bude v zásadě řídit těmito ustanoveními.

Odchylky od obecné úpravy příkazu vyplývají buď ze zákona o obchodních korporacích anebo právě ze smlouvy o výkonu funkce jednatele (v ní se nesmíte odchýlit jen v těch případech, kdy to zákon vylučuje).

Z příkazní smlouvy mimo jiné vyplývá povinnost SRO nahradit jednateli náklady účelně vynaložené při výkonu funkce, stejně jako povinnost na jeho žádost složit zálohu k úhradě hotových výdajů. Toto lze tedy pochopitelně i bez uzavření smlouvy o výkonu funkce. Nikoli však již odměnu.

Kdy může SRO jednateli poskytnout plnění, i když není uzavřena smlouva o výkonu funkce?

Plnění, na které jednateli nevyplývá nárok ani z právního předpisu, ani není uvedeno ve smlouvě o výkonu funkce ani ve vnitřním předpisu SRO (schváleného valnou hromadou nebo jediným společníkem), lze poskytnout pouze za splnění těchto 2 podmínek:

1. Plnění schválí valná hromada nebo jediný společník.

2. K poskytnutí plnění se vyjádřil kontrolní orgán SRO (dozorčí rada), pokud je zřízen.

POZOR:

Stejnému režimu schvalování podléhá i určení mzdy a jakékoli plnění jednateli - zaměstnanci, pokud má souběžně se smlouvou o výkonu funkce uzavřenou i pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce. A stejnému režimu schvalování podléhá i určení mzdy a další plnění poskytované zaměstnanci, který je osobou blízkou jednateli.

PŘÍKLAD: Schvalovacímu režimu by podléhalo např. schválení mimořádných prémií pro manželku jednatele. Pokud tuto záležitost upravíte ve vnitřním předpise zaměstnavatele a tam stanovíte jednoznačná pravidla, není třeba kvůli schválení prémií svolávat valnou hromadu.

Uzavření smlouvy o výkonu funkce jednatele

Smlouva o výkonu funkce jednatele musí být vždy:

1. schválená nejvyšším orgánem S.R.O. Tím je valná hromada nebo jediný společník.

2. písemná.

Stejně tak musí být v písemné formě uzavřeny a valnou hromadou nebo jediným společníkem schváleny jakékoli změny a dodatky této smlouvy.

Schválení smlouvy valnou hromadou

Pro schválení valnou hromadou se použijí stejná pravidla jako pro rozhodování v jiných záležitostech. Pokud zakladatelský dokument neurčuje jinak, pak valná hromada bude pro přijetí rozhodnutí o schválení smlouvy usnášeníschopná, pokud budou přítomni společníci, kteří mají aspoň polovinu hlasů. Pro přijetí rozhodnutí bude potřebné, aby pro byla aspoň prostá většina hlasů přítomných společníků.

Valnou hromadu v souladu se zakladatelským dokumentem a zákonem o obchodních korporacích svolá jednatel společnosti. V pozvánce musí být v rámci programu uvedeno i schvalování smlouvy o výkonu funkce jednatele a navrhnuté i znění usnesení, kterým bude smlouva schválena. Například takto:

" Valná hromada schvaluje smlouvu o výkonu funkce jednatele mezi jednatelem Josefem Novákem, nar. 20.3.1980 a společností, ve znění, které tvoří přílohu č. 3 zápisu z jednání valné hromady."

Schválení smlouvy jediným společníkem

Je-li jiná osoba společníkem a jiná jednatelem, schvaluje jediný společník smlouvu obdobně, jako ji schvaluje valná hromada. Schválení musí být písemné, podpis jediného společníka nemusí být ověřený.

Vzor schválení smlouvy jediným společníkem si můžete stáhnout na odkaze níže.

Uzavírá-li smlouvu o výkonu funkce jednatel, který je současně jediným společníkem SRO, neprobíhá formální schvalování. Není tedy potřeba jiný dokument než samotná smlouva o výkonu funkce jednatele.

Jednatel v tomto případě podepisuje smlouvu jak na straně SRO, tak sám za sebe. Proto podpis na smlouvě o výkonu funkce musí být ověřený.

Obsah smlouvy o výkonu funkce jednatele

Zákon se zabývá jen obsahem smlouvy v oblasti odměňování jednatele, další obsah je na vaší fantazii. Odlišná bude situace, kdy smlouvu bude uzavírat jednatel, který je současně jediným společníkem, popř. jedním ze společníků SRO a jde mu především o sjednání možnosti si z SRO platit odměnu a benefity, jiný bude obsah smlouvy mezi SRO a jednatelem, který není společníkem a je tak vhodné nastavit i pravidla pro jeho jednání, řešit překážky v práci, nemocenskou, mateřskou atd.

Co určitě nezapomenout ve smlouvě sjednat?

  • Vymezení všech složek odměn, které jednateli náleží
    Patří sem nejen klasická "měsíční" či hodinová odměna, ale i veškerá další plnění obdobně jako u zaměstnanců, včetně nepeněžitých plnění (viz níže příklady).
  • Určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu a její podoby
    Ve smlouvě může uvedena jak konkrétní částka, tak například její výpočet podle předem daných pravidel a různé kombinace. Odměna může být poskytována i v nepeněžité formě.
  • Určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku
    Podíl na zisku může být přiznán nad rámec běžné odměny dle předchozí odrážky.

Co dalšího lze ve smlouvě o výkonu funkce jednatele sjednat?

  • JEDNÁNÍ ZA SPOLEČNOST
    Mohou zde být nastaveny i limity typu předchozího schválení valné hromady nebo to, že je potřeba, aby v konkrétní věci jednalo současně více jednatelů (pokud jsou). Tato omezení sice nejsou účinná vůči třetím osobám, ale mají vliv na případnou odpovědnost jednatele vůči SRO. Může se zde také sjednat přísnější odpovědnost jednatele (ovšem nelze zmírnit oproti zákonu), např. že musí jednat s odbornou péčí (což je přísnější požadavek než péče řádného hospodáře).
  • OBCHODNÍ VEDENÍ
    Lze uvést podrobnosti horizontální delegace, se kterou zákon i počítá. Lze i vertikální delegace, byť zákon výslovně neupravuje.
  • SMLUVNÍ POKUTY
    Lze sjednat za porušení povinností při výkonu funkce.
  • PODROBNOSTI KE SVOLÁVÁNÍ VALNÉ HROMADY A VEDENÍ VALNÉ HROMADY
  • ZÁKAZ KONKURENCE A STŘET ZÁJMŮ
    Lze nastavit i přísněji než je v zákoně. Lze zakotvit konkurenční doložku i po skončení výkonu funkce. Přímo do smlouvy lze zakomponovat prohlášení jednatele, že u něj není dán střet zájmů a neporušuje zákaz konkurence (a nebo naopak ano a společnost ho bere na vědomí).
  • INFORMAČNÍ POVINNOST KE SPOLEČNÍKŮM
    Lze tu určit okruh skutečností, o kterých má informovat, způsob a frekvenci podávání informací apod.
  • MÍSTO VÝKONU FUNKCE
    Jako obdoba pravidelného pracoviště u zaměstnance pro účely vyplácení cestovních náhrad.
  • PŘEKÁŽKY V PRÁCI (NEMOC, DOVOLENÁ)
    Lze stanovit, jak bude přistupován k dlouhodobější nepřítomnosti jednatele z konkrétních důvodů. Jednak informační povinnost z jeho strany, jednak jestli mu pak např. náleží hrazená dovolená apod.
  • ODMĚNA PŘI SKONČENÍ FUNKCE
    Může být sjednáno, že jednateli při konkrétních typech skončení funkce náleží odměna.

Souběh funkcí (=jednatel součastně i zaměstnancem SRO)

Problematika souběhu funkcí je dlouhodobě otázkou velmi diskutovanou a je i předmětem opakovaného rozhodování Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. Není výjimkou, že v tutéž dobu byla vydána rozhodnutí si vzájemně odporující.

Vaší pozornosti bych doporučila zejména tato rozhodnutí:

  • Ještě ze staré úpravy, pokud se vás týká - rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 29 Odo 994/2005 - tady je krásně vidět rozdíl oproti současné úpravě. Dřív (dle obchodního zákoníku) pokud nebyla odměna ve smlouvě sjednána, vznikl nárok na odměnu ve výši obvyklé. Dnes, pokud není odměna ve smlouvě sjednána, bere se to jako že je výkon funkce jednatele bezplatný. Výjimkou je situace, kdy smlouva nebyla uzavřena z důvodů na straně společnosti nebo valná hromada otálí se schválením. V tom případě má jednatel i dnes nárok na odměnu ve výši obvyklé.
  • Nález Ústavního soudu z 13.9.2016 I. ÚS 190/15 - zde jde sice o souběh funkce předsedy představenstva akciové společnosti a generálního ředitele (společnosti OLMA a.s.), ale závěry jsou plně použitelné i na souběh funkce jednatele s pracovněprávním poměrem. Úžasné je konstatování ÚS, že souběh funkcí nikdy české zákony nestanovily, že zákaz vytvořila až judikatura našich soudů.
  • Rozsudek Nejvyššího soudu z 19.1.2017 sp.zn. 21 Cdo 3613/2015 - ten již reflektuje předchozí nález Ústavního soudu. Za jeden z jeho důležitých závěrů považuji i konstatování, že bez dalšího nelze celou smlouvu o výkonu funkce podřídit zákoníku práce a tím dosáhnout toho, že jednatel bude mít úplně stejné výhody jako zaměstnanec (ještě se k tomu vracím v dalším výkladu).  

 

Kdy může mít jednatel i pracovněprávní vztah s SRO?

Jednatel může mít uzavřenou pracovní smlouvu, dohodu o provedení pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce jedině na takovou činnost, která nespadá do činností vykonávaných jednatelem jako statutárním orgánem. To znamená, že náplní pracovněprávního vztahu nemůže být obchodní vedení SRO. Mohou tam ovšem bez problému být jiné "specializované" nebo naprosto odlišné činnosti.

PŘÍKLAD: SRO provozuje zdravotnické zařízení. SRO má jediného společníka, který je i jediným jednatelem. Jednatel má uzavřenou smlouvu o výkonu funkce jednatele. Je otázka, zda vedle toho může mít uzavřenou i pracovní smlouvu na pozici lékaře, protože to je činnost, která nespadá pod definici obchodního vedení SRO. V tomto případě totiž fakticky nedochází ani při uzavření pracovní smlouvy k typickému pracovněprávnímu vztahu, pro který je typicky vztah nadřazenosti a podřízenosti, tatáž osoba si sama sobě těžko bude dávat klasické pokyny jako zaměstnavatel zaměstnanci. Proto se v praxi zpravidla ponechá jen smlouva o výkonu funkce. Ovšem pokud už má společnost víc jednatelů, případně i víc společníků, pak už může jít o úplně klasický pracovněprávní vztah a je-li smlouva uzavřena na výkon jiných činností než je obchodní vedení, je to bez problémů možné.

Velmi problematický je souběh u vedoucích pracovníků, jak je vidět například v rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 21 Cdo 2831/2015 ze dne 20.1.2016 - tam byly dokonce takové odborné činnosti jako je daňové, účetní poradenství podřazeny pod obchodní vedení společnosti resp. pod činnosti statutárního orgánu, protože touto činností se společnost zabývala.

Cituji z uvedeného rozsudku:  „Rozšíření obchodních aktivit pražské kanceláře, realizace nových tržních možností zajišťující růst pražské kanceláře, navázání a udržování efektivních dobrých vztahů se zákazníky, auditory, právníky, daňovými poradci a finančními a vládními institucemi a poskytování konzultantských služeb klientům“ lze zahrnout pod zastupování obchodní společnosti navenek a pod její obchodní vedení, kterým je organizování a řízení podnikatelské činnosti společnosti, včetně rozhodování o jejích podnikatelských záměrech (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2004, sp. zn. 29 Odo 479/2003, který byl uveřejněn pod č. 80/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Poskytování poradenských služeb klientům společnosti v oblasti daňové, účetní, společenstevní a manažerské, vyjednání s novými klienty o uzavření smluv a zpracovávání cenové nabídky, dozírání na každodenní chod společnosti včetně administrativních činností není možné oddělovat od řízení činnosti společnosti a rozhodování o jejích záležitostech, v nichž spočívala podstata funkce jednatele společnosti Baker Tilly Czech Republic, spol. s r. o., kterou žalobce zároveň vykonával. Také těmito činnostmi, z nichž většina má povahu plnění jednorázových úkolů (odborné činnosti), se žalobce podílel na organizování činnosti společnosti a na rozhodování o jejích záležitostech. Jde-li o administrativní a jiné podobné úkony prováděné žalobcem, nelze přehlédnout, že bez takových činností se do určité míry neobejde žádná organizační a řídící činnost, a tedy ani výkon funkce jednatele společnosti."

Jak vyřešit situaci, kdy má být jednatel společnosti současně i jedním z vedoucích manažerů, v rámci pracovněprávního vztahu, a přitom neriskovat neplatnost takové pracovní smlouvy? Řešením je, aby v organizační struktuře nad sebou měl nadřízeného. Takže například nám jde o obchodního ředitele, který je současně i jednatelem SRO. Pokud v organizační struktuře bude podřízen generálnímu řediteli, je taková situace i Nejvyšším soudem považována za situaci s možností uzavřít platnou pracovní smlouvu na pozici obchodního ředitele.

Jen připomínám, že odměna a další nároky z takového pracovněprávního vztahu musí pro osobu, která je i jednatelem a pro osoby jí blízké, být schválené valnou hromadou nebo jediným společníkem (viz část o schvalování smlouvy o výkonu funkce), pokud nárok nevyplývá přímo ze zákona nebo z vnitřního předpisu zaměstnavatele.

Pracovní smlouva, DPP, DPČ uzavřené mezi S.R.O. a osobou, která je jediným společníkem S.R.O. musí mít ověřený podpis.