Kompetence a odpovědnost jednatele

1. Obchodní vedení společnosti:

Jednatel je statutárním orgánem SRO, orgánem výkonným, který zajišťuje a odpovídá za každodenní činnost SRO. Pouze jednateli SRO náleží obchodní vedení, ani valná hromada (jediný společník) mu nemůže do této oblasti zasahovat a dávat mu závazné pokyny týkající se obchodního vedení. Přitom ovšem sám jednatel může požádat valnou hromadu (jediného společníka) o udělení pokynu týkající se obchodního vedení.

Jednatel tedy zastupuje SRO při jejím jednání, uzavírá smlouvy s dodavateli, zákazníky i se zaměstnanci. Dílčí pravomoci může pochopitelně delegovat, takže ne všechny smlouvy opravdu nutně musí podepisovat sám.

Když má SRO více jednatelů, tak buď může každý z nich jednat samostatně nebo jsou kolektivním orgánem a pak se tam v zásadě uplatní pravidlo většiny při rozhodování. I v případě, kdy každý z jednatelů může jednat samostatně, se vyžaduje k rozhodnutí o obchodním vedení SRO souhlas většiny z nich (pokud zakladatelský dokument neurčí jinak).

Pro další výklad je důležité mít představu o tom, co obchodní vedení zahrnuje. Poměrně dobře to vysvětlil i Nejvyšší správní soud v jednom ze svých rozhodnutí, když pod obchodní vedení zahrnul:

"Obchodní vedení zahrnuje průběžnou pravidelnou správu záležitostí společnosti a jejího podniku, tzn. rozhodování o organizačních, technických, obchodních, personálních, finančních aj. otázkách běžného života. Rozumí se tím řízení společnosti, zejména organizování a řízení její podnikatelské činnosti, včetně rozhodování o jejích podnikatelských záměrech.“

2. Administrativní, evidenční a informační povinnosti:

Jednatel je povinen splňovat následující povinnosti a zajišťovat uvedené záležitosti:

  • ZAJISTIT ŘÁDNÉ VEDENÍ EVIDENCE A ÚČETNICTVÍ
    Jednatel sám vést účetnictví a další povinné evidence (např. související s pracovněprávními vztahy) nemusí, může tím pověřit jak zaměstnance SRO, tak externího dodavatele. Jak budu uvádět v lekci o odpovědnosti jednatele, není nutné, aby veškeré činnosti sám prováděl a znal, ale je nutné, aby se odpovědně a kvalifikovaně rozhodl o výběru toho, komu takové činnosti svěří.
  • VÉST SEZNAM SPOLEČNÍKŮ
    Do seznamu společníků se zapisuje jméno a bydliště nebo sídlo společníka, případně jiná adresa jím určená pro doručování, dále jeho podíl, označení podílu a jemu odpovídající výše vkladu, počet hlasů náležející k podílu, příplatková povinnost (pokud je) a den zápisu do seznamu. Pokud společník vlastní více podílů, uvede se jejich výše a jim odpovídající výše vkladu u každého podílu. Pokud SRO vydalo více druhů podílů, uvádí se i jejich označení. Pokud SRO vydalo kmenové listy, zapisuje se o tom poznámka u podílu, ke kterému byl kmenový list vydán, a číslo kmenového listu. Zápis je nutné provést vždy bez zbytečného odkladu poté, kdy je SRO (tedy zde jednateli) změna prokázána.
  • VYHOTOVIT ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZAKLADATELSKÉHO DOKUMENTU, KDYŽ DOJDE KE ZMĚNĚ A ULOŽIT DO SBÍRKY LISTIN
    Jakmile se jednatel dozví, že došlo ke změně zakladatelského dokumentu (zejména přijetím rozhodnutí valné hromady anebo převodem obchodního podílu), bez zbytečného odkladu musí vyhotovit úplné aktuální znění zakladatelského dokumentu a toto znění uložit do sbírky listin rejstříkového soudu. Zpravidla to udělá tak, že vyplní formulář pro hlášení změn na obchodní rejstřík, připojí k němu příslušné dokumenty a pošle je poštou popř. datovou schránkou (ovšem u hlášení změn je nutný úředně ověřený podpis jednatele) rejstříkovému (krajskému) soudu. Změn může být v jednom formuláři i několik a bez ohledu na počet změn se platí soudní poplatek 2000 Kč (nejjednodušší je nalepit kolky přímo na návrh). V některých případech se sice mění zakladatelský dokument, ovšem nemění se žádný z údajů uváděných v obchodním rejstříku, a to pak postačí pouhé zaslání úplného znění zakladatelského dokumentu datovou schránkou bez vyplnění formuláře.
  • INFORMOVAT SPOLEČNÍKY O VĚCECH SPOLEČNOSTI
    Každý společník může vyžadovat od jednatele informace o společnosti, nahlížet do dokladů SRO, kontrolovat údaje obsažené v předložených dokladech. Informace může požadovat jak na jednání valné hromady, které je jednatel povinen se účastnit, tak i mimo jednání valné hromady. Jednatel může odmítnou zcela nebo zčásti informaci poskytnout pouze v případě, kdy jde o utajovanou informaci podle zvláštního právního předpisu anebo je požadovaná informace veřejně dostupná.

3. Svolávání valné hromady:

Proces svolávání valné hromady je upraven v zákoně o obchodních korporacích, ale může být odchylně a podrobněji upraven v zakladatelském dokumentu.

Valnou hromadu musí jednatel svolat alespoň jednou za účetní období. Řádnou závěrku projedná valná hromada vždy nejpozději do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období.

Valnou hromadu musí svolat i bez zbytečného odkladu po zjištění hrozícího úpadku.

Jednatel má právo dovolat se u soudu neplatnosti usnesení valné hromady pro rozpor s právními předpisy nebo zakladatelským dokumentem.