Kdo může být jednatelem?

Jaké jsou podmínky pro výkon funkce jednatele?

Kdo se může stát jednatelem? Každý, koho jednatelem jmenuje valná hromada SRO (nebo jediný společník, pokud jde o tzv. jednočlenné SRO) a současně splňuje i tyto podmínky:

1. Je bezúhonný.
2. Je svéprávný.
3. Nejsou u něj dány překázky výkonu funkce jednatele. 

Pokud je jednatelem SRO právnická osoba (např. jiné SRO), musí podmínky pro výkon funkce jednatele splňovat také fyzická osoba, která za onu právnickou osobu bude funkci jednatele vykonávat.

1. Bezúhonnost

Bezúhonnost jednatele se posuzuje podle podmínek stanovených živnostenským zákonem. Prokazuje se aktuálním výpisem z rejstříku trestů. Aktuální výpis z rejstříku trestů = výpis, který není starší než 3 měsíce.

U občanů jiných zemí EU se prokazuje aktuálním výpisem z rejstříku trestů státu, jehož je občanem nebo kde měl (v rámci EU) poslední pobyt nebo výpisem z rejstříku trestů s přílohou, která tyto informace obsahuje. U občanů jiných zemí než EU se předkládá výpis z rejstříku trestů daného státu nebo obdobný doklad; pokud mají povolený trvalý pobyt. V obou případech platí, že pokud daný stát vůbec nevydává doklad podobný výpisu z RT, lze jej nahradit čestným prohlášením učiněným před notářem státu, jehož je občanem nebo státu posledního pobytu.


Bezúhonnost neznamená, že jednatel musí mít úplně čistý restřík trestů, že v něm nesmí mít žádný záznam. Pokud záznam má, je důležité, o jaký trestný čin se jednalo.

Bezúhonný není ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, pokud byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který SRO žádá nebo který ohlašuje. 

Pokud sice dotyčný byl v minulosti za takový trestný čin odsouzený, ale odsouzení už je zahlazeno (= vymazáno z restříku trestů), je z pohledu podmínek pro jednatele považován za bezúhonného.

PŘÍKLAD: Jednatel je bezúhonný, i když byl pravomocně odsouzený za nedovolené přechovávání omamných látek nebo za usmrcení z nedbalosti při dopravní nehodě.

Pozor! 

Pokud v průběhu výkonu své funkce jednatel ztratí bezúhonnost, automaticky tím jeho funkce končí a valná hromada (nebo jediný společník) by měla do 1 měsíce jmenovat nového jednatele a podat návrh na jeho zápis do obchodního rejstříku. V praxi ovšem může být sporné, jestli opravdu odsouzení za konkrétní trestný čin (při posouzení všech okolností případu) znamená ztrátu bezúhonnosti. A často i z tohoto důvodu to S.R.O. neřeší. Rejstříkový soud informaci o pravomocném odsouzení k dispozici dostane, stejně jako živnostenský úřad.

Ze své zkušenosti ovšem mohu říct, že kromě evidentních případů to často tyto orgány, zvlášť rejstříkové soudy neřeší a sami od sebe jednatele nevymažou. Ovšem pokud na potenciální ztrátu bezúhonnosti ještě aktivně upozorní např. ten, kdo byl jednáním jednatele poškozen, může se stát, že soud jednatele vymaže, nikdo v S.R.O. si toho nevšimne a rovnou přijde výzva, aby společnost do měsíce podala návrh na zápis nového jednatele. Problém je pak v tom, že jednak jednání vymazaného jednatele by již od okamžiku ztráty bezúhonnosti bylo posouzeno jako neplatné (např. uzavřené smlouvy) a navíc jednateli je rovnou i zrušen přístup do datové schránky, nový jednatel ještě přístup nemá a přitom zprávy mohou být doručeny i fikcí (viz v modulu 2 lekce o datových schránkách). Může tak dojít k nepříjemnému zkomplikování běžného života S.R.O. (komplikace v podávání daňových přiznání, kontrolních  hlášení atd.)

2. Svéprávnost

Plně svéprávný je ten, kdo je zletilý = dosáhl věku 18 let anebo u něj nastala jedna z výjimek dřívější zletilosti (uzavření manželství nebo přiznání zletilosti soudem).

Plná svéprávnost znamená i to, že nedošlo k omezení svéprávnosti soudem. 

 

3. Překážky výkonu funkce

Zčásti překážky výkonu funkce opět vyplývají ze živnostenského zákona, zčásti přímo ze zákona o obchodních korporacích (a tady jde o novinky oproti předchozí právní úpravě).

  • PROHLÁŠENÍ KONKURZU NA MAJETEK
    dotyčné osoby, a to ode dne prodeje závodu (podniku) jedinou smlouvou v rámci zpeněžení majetkové podstaty NEBO ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým soud ukončil provozování závodu NEBO ode dne určeného v tomto rozhodnutí jako den ukončení provozování závodu.
  • V PŘEDCHOZÍCH 3 LETECH BYLO VYDÁNO PRAVOMOCNÉ ROZHODNUTÍ O ZAMÍTNUTÍ INSOLVENČNÍHO NÁVRHU PROTO, ŽE
    majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, NEBO pravomocné rozhodnutí o zastavení insolvenčního řízení z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující.
  • V PŘEDCHOZÍCH 3 LETECH BYLO VYDÁNO PRAVOMOCNÉ ROZHODNUTÍ O ZRUŠENÍ KONKURZU PROTO, ŽE
    majetek dlužníka je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů. Pokud byl konkurs zrušen z jiného důvodu, překážka provozování živnosti odpadá právní mocí rozhodnutí o zrušení konkursu.
  • ULOŽENÍ TRESTU NEBO SANKCE ZÁKAZU ČINNOSTI
    po dobu trvání tohoto zákazu nemůže být jednatelem, pokud by SRO mělo předmět podnikání ve stejném oboru živnosti, na jakou se vztahuje zákaz činnosti. Pokud jde o živnost volnou, tak se omezení vztahuje jen na ty obory živnosti volné, které jsou předmětem zákazu činnosti.
  • PŘEKÁŽKA VÝKONU FUNKCE PODLE § 38L DŘÍVĚJŠÍHO OBCHODNÍHO ZÁKONÍKU
    jde v podstatě o obdobu předchozích, jen ještě podle staré úpravy, takže tato překážka bude postupně odpadat resp. již nebude nastávat. Starý obchodní zákoník přestal platit 31.12.2013.
  • VYLOUČENÍ JEDNATELE SOUDNÍM ROZHODNUTÍM V RÁMCI INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ (TZV. DISKVALIFIKACE)
    vyloučení je novinkou zákona o obchodních korporacích. Soud může i bez návrhu rozhodnout, že 3 roky od právní moci rozhodnutí o vyloučení nesmí dotyčná osoba vykonávat funkci jednatele (resp. jakéhokoli statutárního orgánu jakékoli obchodní korporace), vyjde-li v průběhu insolvenčního řízení najevo, že výkon jeho funkce, coby osoby, která byla členem statutárního orgánu v době vydání rozhodnutí o úpadku či před ním, s přihlédnutím ke všem okolnostem případu vedl k úpadku obchodní korporace. Druhým důvodem pak je, že v téže pozici přispěl zřejmě svým výkonem funkce ke snížení majetkové podstaty a k poškození věřitelů.
  • VYLOUČENÍ JEDNATELE SOUDNÍM ROZHODNUTÍM MIMO INSOLVENČNÍ ŘÍZENÍ (TZV. DISKVALIFIKACE)
    soud může rozhodnout o diskvalifikaci osoby, která jako člen statutárního orgánu v posledních třech letech opakovaně a závažně porušovala péči řádného hospodáře či jinou péči spojenou s výkonem funkce podle jiného předpisu. (např. zákon o podnikání na kapitálovém trhu). Druhým důvodem pro diskvalifikaci je, že dotyčná osoba porušovala péči řádného hospodáře a je povinna k náhradě újmy vzniklé z porušení této péče.

VÝJIMKY ZE ZÁKAZU VYLOUČENÍ (DISKVALIFIKACE): Může udělit jedině soud, nestačí, že by valná hromada souhlasila s tím, že vyloučená osoba může i tak vykonávat funkci jednatele.

DŮSLEDKY PORUŠENÍ ZÁKAZU VYLOUČENÍ:

Jednatel, který poruší diskvalifikaci, ručí za splnění všech povinností S.R.O., které vznikly v době, kdy přes zákaz vykonával činnost jednatele.

Soud může jednateli, který porušil diskvalifikaci, uložit opětovné vyloučení, a to až na 10 let.

Informační povinnost jednatele - o překážkách výkonu funkce a o nezpůsobilosti k funkci

Ten, kdo se má stát jednatelem, je povinen předem zakladatele SRO nebo přímo SRO (pokud je to v průběhu působení již fungujícího SRO) informovat:

  • zda ohledně jeho majetku nebo majetku obchodní korporace, v níž působil v posledních 3 letech nebo působí jako člen orgánu, bylo vedeno insolvenční řízení nebo řízení o vyloučení z funkce (diskvalifikace - viz výše)
  • zda u něho není dána jiná překážka výkonu funkce jednatele.

Jednatel, který již ve funkci je, pak má stejnou povinnost bez odkladu informovat SRO o tom, že přestal splňovat podmínky pro výkon funkce jednatele. Jeho funkce totiž zaniká automaticky v okamžiku, kdy podmínky přestal splňovat a je nezbytné, aby co nejdříve (ze zákona do 1 měsíce) SRO určilo nového jednatele. Prioritní je to v situaci, kdy společnost má jen 1 jednatele, protože fakticky v mezidobí pak není nikdo, kdo by mohl platně za společnost jednat.

Navíc, jak již bylo řečeno výše, jednatel, který vykonává funkci přesto, že mu byl výkon funkce soudem zakázán, ručí za splnění všech povinností SRO, které vznikly v době, kdy přes zákaz činnosti funkci vykonával.

Zákaz konkurence

Zákaz konkurence v podstatě znamená, že jednatel nesmí sám anebo prostřednictvím jiné osoby, na jejímž rozhodování se podílí, podnikat ve stejném nebo obdobném oboru jako SRO. Smyslem je, aby nemohl zneužít informace, kontakty, know-how, získané při výkonu funkce jednatele pro svůj nebo cizí prospěch. Základní úprava zákazu konkurence je přímo v zákoně. Lze ji však zpřísnit anebo fakticky úplně vyloučit.

Zákaz konkurence jinak než v zákoně lze rovněž sjednat s jednatelem ve smlouvě o výkonu funkce. Může mít pak podobnou formu, jako má konkurenční doložka u zaměstnanců, tj. může platit i určitou dobu po skončení funkce jednatele. Zákonný zákaz konkurence se vztahuje jen do dobu, kdy je jednatel ve funkci.

Úprava zákazu konkurence v zákoně o obchodních korporacích:

  • PODNIKAT V PŘEDMĚTU ČINNOSTI NEBO PODNIKÁNÍ SPOLEČNOSTI
    a to ani ve prospěch jiných osob ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného.
  • BÝT ČLENEM STATUTÁRNÍHO ORGÁNU JINÉ PRÁVNICKÉ OSOBY S OBDOBNÝM
    předmětem činnosti nebo podnikání nebo osobou v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern.
  • ÚČASTNIT SE NA PODNIKÁNÍ JINÉ OBCHODNÍ KORPORACE JAKO SPOLEČNÍK S NEOMEZENÝM RUČENÍM
    nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti nebo podnikání.

Všimněte si, že v textu se někde mluví o jiné obchodní korporaci, jinde o jiné právnické osobě. Právnická osoba je pojem širší a kromě obchodních korporací (tedy komanditní společnosti, veřejné obchodní společnosti, SRO, akciové společnosti a družstva) sem budou patřit i další (nepodnikající) právnické osoby jako např. spolky.

Společníkem s neomezeným ručením je vždy společník veřejné obchodní společnosti a dále komplementář (jako společník komanditní společnosti).

V praxi bude zásadní, zda se v konkrétním případě posuzuje stejný předmět činnosti nebo podnikání nebo dokonce "jen" obdobný předmět činnosti či podnikání.

Lze zákaz konkurence pro jednatele vyloučit?

Ano, lze, pokud s tím souhlasí všichni společníci. A jak to udělat v praxi?

  • Jednatel při založení SRO nebo později při zvolení do funkce jednatele výslovně (tj. i ústně) všechny společníky upozorní na to, že u něj některá z výše uvedených okolností, která podléhá zákazu konkurence. Pak se má za to, že danou činnost zakázanou nemá. Ovšem pokud některý ze společníků do 1 měsíce ode dne, kdy byl jednatelem upozorněn, vysloví nesouhlas s takovou činností jednatele, zákaz konkurence se uplatní a jednatel nesmí nadále takovou činnost vykonávat.
  • V případě, že ke střetu dojde až v průběhu činnosti jednatele, je postup obdobný. Jednatel ovšem musí všechny společníky na problematickou činnost upozornit písemně. A opět platí, že když všechny společníky písemně upozorní, činnost zakázanou nemá, pokud do měsíce od upozornění nevysloví některý ze společníků nesouhlas s takovou činností.

Lze zákaz konkurence zpřísnit oproti zákonné úpravě?

Odpověď je opět ano. Ovšem jedině, že s tím souhlasí všichni společníci a zakotví to buď hned při založení nebo kdykoli později do zakladatelského dokumentu.

Zákaz konkurence se vztahuje i na členy dozorčí rady, pokud jí má SRO zřízenou. Ovšem ze zákona se nevztahuje na společníky SRO. Na společníky lze zákaz vztáhnout jedině v případě, že to je uvedeno v zakladatelském dokumentu (a zákaz lze pak nastavit i úplně jinak a s jinými důsledky než je tomu u jednatele).

Nároky, jaké může SRO vůči jednateli, který porušil zákaz konkurence, uplatnit se zabývá další modul - odpovědnost jednatele. Tam najdete i trestněprávní důsledky porušení zákazu konkurence.

Střed zájmů (a smlouvy uzavírané mezi jednatelem a SRO)

Střetem zájmů se rozumí situace:

  1. kdy se zájmy jednatele dostanou nebo mohou dostat do konfliktu se zájmy SRO
  2. kdy se zájmy osob blízkých jednateli nebo jím ovlivněných nebo oprávněných dostanou nebo mohou dostat do konfliktu se zájmy SRO.

PŘÍKLAD: SRO má zájem o pronájem stejné nemovitosti jako jeho jednatel. Nebo SRO usiluje o stejnou zakázku jako manželka jednatele.

Jak se má dle zákona postupovat při střetu zájmů?

  • JEDNATEL SPLNÍ INFORMAČNÍ POVINNOST
    a informuje bez zbytečného odkladu ostatní jednatele (pokud jsou) a dozorčí radu (pokud je zřízena), jinak nejvyšší orgán = valnou hromadu nebo jediného společníka. Jednatel může i rovnou informovat nejvyšší orgán.
  • DOZORČÍ RADA (je-li zřízena) NEBO NEJVYŠŠÍ ORGÁN MŮŽE JEDNATELI POZASTAVIT VÝKON FUNKCE
    na vymezenou dobu.
  • DOZORČÍ RADA NEBO NEJVYŠŠÍ ORGÁN VEZME OZNÁMENÍ NA VĚDOMÍ
    a výkon funkce jednateli nepozastaví. To je druhá možnost. To ale neznamená, že jednatel automaticky může uskutečnit jednání, které je v konfliktu se zájmy společnosti. Stále musí jednat s péčí řádného hospodáře a v zájmu SRO. Je tedy na něm, aby v této situaci vyhodnotil, zda SRO nemůže vzniknout újma a v takovém případě od konfliktního jednání upustil a např. nájemní smlouvu neuzavřel.

Kdy nevzniká oznamovací povinnost?

Pokud je jediný jednatel současně jediným společníkem a současně SRO nemá zřízenou dozorčí radu, střet zájmů jednatel nijak neoznamuje.

Pokud je jednatel jediným společníkem, ale SRO má více jednatelů, oznamovací povinnost musí vůči ostatním jednatelům splnit. Obdobně, pokud je jednatel jediným společníkem, ale SRO má zřízenou dozorčí radu (spíše teoretický příklad), pak by jednatel oznamovací povinnost plnil vůči dozorčí radě.

Jak má jednatel postupovat, když chce uzavřít smlouvu s SRO?

  • JEDNATEL SPLNÍ INFORMAČNÍ POVINNOST
    a informuje bez zbytečného odkladu ostatní jednatele (pokud jsou) a dozorčí radu (pokud je zřízena), jinak nejvyšší orgán = valnou hromadu nebo jediného společníka o tom, že chce s SRO uzavřít smlouvu. Jednatel může i rovnou informovat nejvyšší orgán. Obsahem oznámení musí být i uvedení podmínek, za jakých má být smlouva uzavřena.
  • DOZORČÍ RADA (je-li zřízena) PODÁ NEJVYŠŠÍMU ORGÁNU
    o informacích, které od jednatele obdržel.
  • DOZORČÍ RADA NEBO NEJVYŠŠÍ ORGÁN MŮŽE UZAVŘENÍ SMLOUVY ZAKÁZAT.

POZOR:

Pravidla pro uzavření smlouvy mezi jednatelem a SRO se použijí i na smlouvy uzavírané mezi osobami jemu blízkými nebo jím ovlivněnými nebo ovládanými a SRO.

Kdy u smluv nevzniká oznamovací povinnost?

  • 1
    Pokud je jediný jednatel současně jediným společníkem a současně SRO nemá zřízenou dozorčí radu, střet zájmů jednatel nijak neoznamuje. Pokud je jednatel jediným společníkem, ale SRO má více jednatelů, oznamovací povinnost musí vůči ostatním jednatelům splnit. Obdobně, pokud je jednatel jediným společníkem, ale SRO má zřízenou dozorčí radu (spíše teoretický příklad), pak by jednatel oznamovací povinnost plnil vůči dozorčí radě.
  • 2
    Oznamovací povinnosti nepodléhají smlouvy uzavírané mezi SRO a jednatelem a osobami jemu blízkými, jím ovládanými nebo ovlivněnými, jedná-li se o smlouvy uzavírané v rámci běžného obchodního styku. V praxi však může být sporné, jestli jde o smlouvu uzavíranou v rámci běžného obchodního styku či nikoli. V pochybnostech bych proto určitě raději oznamovací povinnost dodržela.

Smlouvy nezi jednatelem a SRO v jednočlenném SRO

Jednočlenným SRO se rozumí takové SRO, které má jediného společníka. Pokud je současně společník i jednatelem, pak v případě uzavírání smlouvy mezi tímto jednatelem a SRO dochází k situaci, že stejný člověk podepisuje smlouvu za obě smluvní strany.

Podmínky pro uzavření smlouvy mezi jednatelem, který je součastně i jediným společníkem:

  • Podpis na smlouvě je úředně ověřený. Smlouvu podepisuje jednatel jak za společnost, tak za sebe, tedy podpisy na smlouvě jsou dva, ale ověření je jediné. Není stanoveno, že by podpis musel být uzavřený hned v okamžiku, kdy byl učiněn, ale lze doporučit, aby ověření nebylo zbytečně odkládáno.
  • Při uzavírání smlouvy musí jednatel vždy postupovat s péčí řádného hospodáře a v zájmu SRO.
  • Pokud má SRO ještě další jednatele nebo zřízenou dozorčí radu, musí být postupováno i podle pravidel o střetu zájmů.

Podpis nemusí být úředně ověřený u smluv, které jsou uzavírané v rámci běžného obchodního styku a za podmínek v něm obvyklých. Pokud si však nebudete úplně jistí, zda jde o takový případ, doporučuji raději investovat 30 Kč do ověření podpisu a podpis ověřit.

Na co si dát pozor při uzavírání těchto smluv?

  • ZACHOVAT CENY A PODMÍNKY OBVYKLÉ PRO OBDOBNÉ SMLOUVY UZAVÍRANÉ MEZI "CIZÍMI" OSOBAMI
    Pokud budete např. pronajímat svému SRO nemovitou nebo movitou věc, snažte se dodržet ceny pro takový nájem ve Vašem okolí běžné. To samé platí pro půjčku, kterou byste poskytovali svému SRO, sjednejte ji buď bezúročnou nebo za obvyklý úrok (při vědomí, že těžko porovnávat půjčky bankovní a nebankovní). Naopak, pokud by SRO poskytovalo půjčku Vám, pak raději ne za úrok nižší než obvyklý.
  • FAKTURACE SPOLEČNÍKA (JEDNATELE) SVÉMU SRO
    Toto je velmi ošemetná oblast, frekventovaně řešená i soudními rozhodnutími (nezřídka si vzájemně odporujícími). Vždy hrozí riziko, že fakturace společníka (jednatele) bude posouzena jako obcházení pravidel stanovených zákonem o dani z příjmů. Příjem od SRO společníkovi se totiž považuje za příjem podléhající v zásadě stejnému zdanění jako mzda a podléhající také odvodu na zdravotní pojištění a od částky aspoň 3.000 Kč měsíčně i odvodům na sociální zabezpečení. Pokud k takovém posouzení dojde, finanční úřad odměnu dodaní, totéž platí pro odvody na zdravotní a sociální pojištění. Plus mohou být uloženy příslušné sankce. Je-li fakturováno jednatelem, musí být každopádně vždy fakturováno za jiné činnosti než spadají do obchodního vedení anebo jež jsou přímo náplní (předmětem podnikání) SRO. Typicky, pokud bude SRO provádět stavební činnost a jednatel jí bude fakturovat za stavební činnost, velmi pravděpodobně bude taková smlouva (a fakturace) posouzena jako neplatná a bude dodaněna jakoby mělo jít o odměnu jednatele (tedy fakticky mzdu).
  • UZAVÍRÁNÍ PRACOVNĚPRÁVNÍCH SMLUV MEZI SRO A SPOLEČNÍKEM (JEDNATELEM)
    Je-li jediný společník současně jediným jednatelem a ani nemá jiný příjem než z SRO, doporučuji uzavřít pouze smlouvu o výkonu funkce jednatele a do ní zakotvit veškeré odměňování a bonusy. U jednatele by šla pracovní smlouva uzavřít jedině na činnosti, které nespadají do obchodního vedení. Mohly by být tedy 2 smlouvy, pokud jednatel vykonává i jiné činnosti. Ale právě s ohledem na to, že v podstatě vše (myšleno nároky), co se sjednává v pracovní smlouvě, lze sjednat i ve smlouvě o výkonu funkce. Výhodné v konkrétních případech může být uzavření dohody o provedení práce, zejména v případech, kdy má jednatel i souběžné zaměstnání nebo podniká jako OSVČ.