Jmenování a odvolání jednatele

Návod jak v průběhu fungování SRO změnit jednatele

Jednatele jmenuje a odvolává valná hromada nebo jediný společník. První jednatel (nebo jednatelé) je určen při vzniku SRO a je uveden i v zakladatelském dokumentu.

Dojde-li v průběhu života SRO ke změně jednatele, do zakladatelského dokumentu se to již nepromítá. Tam se uvádí pouze první jednatel(é). To znamená, že kvůli změně v osobě jednatele není nutné měnit zakladatelský dokument anebo sepisovat notářský zápis.

Změna zakladatelského dokumentu (v podobě sepsaného notářského zápisu) by byla nutná pouze v případě, že byste chtěli měnit počet jednatelů. Například v zakladatelském dokumentu máte, že SRO má jediného jednatele a nyní chcete, aby mohlo mít 2 a naopak.

Odvolání jednatele

Nejprve se budu věnovat odvolání jednatele, protože stávající jednatel musí být nejprve odvolán, aby poté mohl být jmenován jednatel nový. Obojí ovšem může proběhnout v rámci jednoho dne, aby výkon funkce plynule navazoval. A v tomtéž návrhu podaném na obchodní rejstřík pak navrhnete jak výmaz původního jednatele, tak zápis jednatele nového.

Kdo a jak může jednatele odvolat?

Odvolání jednatele je v kompetenci valné hromady. Pokud má SRO jen jediného společníka, je odvolání jednatele v jeho kompetenci. Odvolání jednatele nemusí být nějak odůvodněno.

Aby bylo odvolání jednatele usnesením (rozhodnutím) valné hromady platné, musí být splněny tyto podmínky:

  • ŘÁDNÉ SVOLÁNÍ VALNÉ HROMADY
    Valnou hromadu svolává jednatel. Pokud ji má svolávat jednatel, který má být odvolán a se svým odvoláním nesouhlasí a proto se svoláním valné hromady otálí, není bez dalšího možné, aby ji svolal společník resp. některý ze společníků. To lze až v případě, že jednatel dlouhodobě neplní své povinnosti. Variantou je, že o svolání valné hromady k projednání jím navržených záležitostí požádá jednatele společník nebo společníci, kteří mají aspoň 10% základního kapitálu nebo 10% podíl na hlasovacích právech (tzv. kvalifikovaný společník) a pokud jednatel VH do 1 měsíce nesvolá nebo se nekoná v přiměřené lhůtě, může jí kvalifikovaný společník svolat sám.
  • USNÁŠENÍSCHOPNOST VALNÉ HROMADY A PŘIJETÍ ROZHODNUTÍ
    Ze zákona je VH usnášeníschopná, pokud jsou přítomní společníci, kteří mají aspoň polovinu hlasů, pokud zakladatelský dokument neurčí jinak. K přijetí rozhodnutí o odvolání jednatele stačí prostá většina hlasů přítomných společníků (opět, pokud zakladatelský dokument nestanoví jinak). PŘÍKLAD: V modelovém případě, kdy společnost má 2 společníky a každý má 50% podíl stačí, když je jednání valné hromady přijde jen jeden, protože má polovinu hlasů. A sám pak může rozhodnout o odvolání jednatele (kterým může být i druhý společník), protože disponuje 100% hlasů přítomných společníků.
  • O JEDNÁNÍ VALNÉ HROMADY SE POŘÍDÍ ZÁPIS
    Zápis nemusí mít formu notářského zápisu, postačí prostý zápis podepsaný předsedou valné hromady (nebo svolavatelem, pokud nebyl předseda zvolen) a zapisovatelem. Tento zápis pak tvoří přílohu návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku.

POZOR: Pokud je odvolávaným jednatelem společník, může sám o svém (ne)odvolání také hlasovat. Výjimkou je situace, kdy se rozhoduje o jeho odvolání pro porušení povinností při výkonu funkce. V takovém případě své hlasovací právo vykonávat nemůže. Při posuzování usnášeníschopnosti valné hromady se pak k hlasům tohoto společníka nepřihlíží (a o to snadnější je pak dosáhnout usnášeníschopnosti).

PŘÍKLAD Z PRAXE: SRO mého klienta mělo 2 společníky, každý 50% podíl. Usnášeníschopnost měli v zakladatelském dokumentu nastavenou jako účast všech společníků. Současně oba byli jednateli a mohli jednat samostatně. Po několika letech mezi nimi došlo k zásadním neshodám. Klient svolal valnou hromadu, pozvánka byla druhému společníkovi řádně doručená. Na program navrhl odvolání druhého jednatele pro porušení povinností při výkonu funkce (důvody tam byly specifikované). Druhý společník na zasedání valné hromady nepřišel. Valná hromada byla i tak usnášeníschopná a můj klient disponoval současně i všemi hlasy přítomných společníků. Díky tomu mohl druhého jednatele odvolat (zakladatelský dokument vyžadoval 2/3 většinu hlasů přítomných, tj. za normálních okolností 2/3 většinu hlasů všech společníků). Následnému návrhu na výmaz druhého jednatele soud vyhověl a poté byla i zamítnuta žaloba druhého jednatele, kterou se domáhal neplatnosti usnesení valné hromady.

Pokud o odvolání jednatele rozhoduje jediný společník, učiní to formou písemného rozhodnutí.

Jeho podpis nemusí být ověřený.

Jak se může jednatel proti odvolání bránit?

Vzhledem k tomu, že valná hromada i jediný společník mohou jednatele odvolat kdykoli a nemusí k tomu mít ani žádný důvod, je jedinou možností jednatele, jak se proti odvolání ubránit, prokázání neplatnosti usnesení valné hromady, kterým bylo o jeho odvolání rozhodnuto. To může nastat v podstatě jen při porušení procesu svolávání a rozhodování valné hromady, např. pozvánky, které neobsahují povinné náležitosti nebo nebyly řádně doručeny. Pokud bylo o jeho odvolání rozhodnuto díky tomu, že mu jako společníkovi byl odepřen výkon hlasovacího práva, muselo by se prokázat, že z hlasování neměl být vyloučen.

Neplatnost usnesení valné hromady musí jednatel u soudu uplatnit do 3 měsíců ode dne, kdy se dozvěděl nebo mohl dozvědět o hlasování valné hromady, nejpozději však do 1 roku od přijetí usnesení valné hromady.

Žalobu by mohl podat i proti rozhodnutí jediného společníka, těžko by však v tomto případě byla úspěšná.

Kdy odvolanému jednateli končí výkon funkce a jak je to s odpovědností za jednání po skončení výkonu funkce?

Okamžikem rozhodnutí o odvolání z funkce přestává být jednatel jednatelem, pokud valná hromada nebo jediný společník nestanoví pozdější okamžik (den), ke kterému má výkon funkce skončit.

Výkon funkce v uvedeném okamžiku skončí i v případě, že se o tom ještě jednatel nedozvěděl.

Pokud jednatel zastupuje SRO i poté, kdy byl ze své funkce odvolán, je za takové jednání odpovědný, jako kdyby jednatelem byl.

JUDIKÁT: Touto problematikou se zabývá i usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 29 Cdo 4095/2016 ze dne 29. března 2017. V daném případě šlo o posouzení situace, kdy byl jednatel odvolán valnou hromadou z funkce a podal proti usnesení valné hromady žalobu k soudu a v mezidobí dále pokračoval v zastupování SRO. Jedná se sice ještě o rozhodování dle dnes již neúčinného obchodního zákoníku, ale závěry jsou plně použitelné. A jsou použitelné i na případy, kdy jednatel není odvolán, ale sám z funkce odstoupí.

Další případy skončení funkce jednatele:

1. Odstoupení jednatele

Jednatel může ze své funkce odstoupit. S jedinou výjimkou.

Jednatel nesmí ze své funkce odstoupit v době, která je pro SRO nevhodná. Co se tím myslí, zákon nijak nespecifikuje, ale příkladem může být odstoupení z funkce těsně před ukončením dlouhodobého vyjednávání o uzavření klíčové smlouvy pro SRO, která pak z časových důvodů již nebude moci být uzavřena později (a není nikdo jiný vhodný, kdo by ji za SRO mohl uzavřít). Pokud by jednatel odstoupil v nevhodné době, šlo by patrně o porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře a odpovídal by za škodu vzniklou SRO jeho odstoupením v nevhodné době. Odpovědnosti s tím spojené se věnuje samostatná lekce - Odpovědnost jednatele.

Odstoupení musí jednatel oznámit orgánu, který jej do funkce zvolil.

Funkce jednatele končí:

  • uplynutím 1 měsíce od doručení oznámení valné hromadě, pokud valná hromada neschválí na žádost jednatele dřívější skončení funkce. Zakladatelský dokument však může stanovit tuto záležitost jinak.
  • uplynutím 1 měsíce od oznámení doručení oznámení o odstoupení z funkce jedinému společníkovi, pokud se s ním nedohodne dřívější skončení funkce. Zakladatelský dokument však může stanovit tuto záležitost jinak.

2. Vyloučení jednatele z výkonu funkce (Diskvalifikace)

Jde o rozhodnutí insolvenčního soudu o vyloučení jednatele z výkonu funkce na dobu 3 let z důvodů, že výkon jeho funkce vedl k úpadku SRO anebo obdobného rozhodnutí soudu mimo insolvenční řízení z důvodů předchozího závažného a opakovaného porušování péče řádného hospodáře.

Funkce jednatele končí v okamžiku právní moci soudního rozhodnutí.

3. Jednatel přestane splňovat podmínky pro výkon funkce

  • Jednatel přestane být bezúhonný.
  • Jednateli je omezena svéprávnost.
  • Nastala některá z překážek výkonu funkce.

Výkon funkce v těchto případech končí v okamžiku, kdy jednatel přestane splňovat některou z podmínek výkonu funkce.

4. Úmrtí jednatele

5. Zánik jednatele - Právnické osoby s likvidací

Pokud by jednatel - právnická osoba zanikla s právním nástupcem, pak jednatelství přechází na tohoto nástupce. Zakladatelský dokument však může tuto možnost vyloučit.

6. Zánik SRO

Pokud dojde ke skončení funkce jednatele, musí valná hromada (nebo jediný společník) do 1 měsíce zvolit nového jednatele.

Pokud tak neučiní, rejstříkový soud SRO vyzve ke splnění této povinnosti a případně na dobu do této volby sám ustanoví jednatele na návrh osoby, která na tom má zájem.

Pokud ani k výzvě soudu nedojde ve stanovené lhůtě k volbě resp. podání návrhu na zápis nového jednatele, může soud (i bez návrhu) SRO zrušit a nařídit jeho likvidaci.

Volba jednatele

Kdo a jak může jednatele zvolit?

Jednatele volí valná hromada nebo jmenuje jediný společník. 

Pro postup valné hromady se uplatní v zásadě stejná pravidla jako pro odvolávání. I zde musí být valná hromada řádně svolaná, usnášeníschopná (není-li v zakladatelském dokumentu uvedeno jinak, tak stačí účast společníků s aspoň 50% hlasů) a musí jednatele zvolit potřebnou většinou (ze zákona postačí prostá nadpoloviční většina hlasů přítomných společníků, zakladatelský dokument to může stanovit jinak).

Od kdy může jednatel funkci vykonávat?

Funkce vzniká okamžikem, kdy je jednatel zvolen, samozřejmě za předpokladu, že splňuje všechny podmínky pro výkon funkce jednatele a že souhlasí s tím, aby byl jednatelem společnosti. Následný zápis do obchodního rejstříku má pouze deklaratorní charakter. Jednatel může tedy ihned po svém zvolení např. podepisovat smlouvy za SRO

TIP: V praxi se před tím, než je změna zapsána do obchodního rejstříku, může jednatel prokázat zápisem z jednání valné hromady, která jej do funkce zvolila anebo rozhodnutím jediného společníka. 

Má-li společnost jediného jednatele a dojde k jeho změně, tak návrh na zápis změny do obchodního rejstříku již podepisuje za společnost tento nový jednatel.

Pokud má být jednatelem právnická osoba, je potřeba počítat s tím, že do obchodního rejstříku se zapisuje i osoba, která zastupuje jednatele při výkonu funkce. A tato osoba musí splňovat stejné podmínky jako jednatel. Zákon sice uvádí, že není-li určeno jinak, zastupuje při výkonu funkce jednatele právnickou osobu její statutární orgán, ale přesto musí být v obchodním rejstříku uvedena výslovně konkrétní osoba resp. většina notářů a rejstříkových soudů zápis bez uvedení konkrétní osoby neprovede.

Zápis změny jednatele do obchodního rejstříku

K zápisu nového jednatele i k výmazu stávajícího do OR je potřeba vyplnit formulář pro rejstříkový soud, na něj vylepit kolky v hodnotě 2.000 Kč, popř. tento soudní poplatek uhradit na účet soudu a k návrhu jako přílohy připojit následující dokumenty:

  • Zápis ze zasedání valné hromady
    včetně pozvánky na valnou hromadu a dokladu o jejím doručení (nebo prohlášení společníků v rámci zápisu, že se vzdávají práva na řádné a včasné svolání valné hromady) a včetně listiny přítomných.
  • Při zápisu nového jednatele
    ještě čestné prohlášení jednatele
  • Výpis z rejstříku trestů
    poze v případě, že by nešlo o výpis z českého rejstříku.

Vzorové dokumenty

Připravila jsem pro vás vzory všech potřebných dokumentů ve formátu .doc, takže si můžete jen jednoduše přepsat v textu vaše vlastní údaje a zabere vám to jen chvilku času.

Vzory stáhnete kliknutím na následující odkazy. V textu je žlutě označeno, co je potřeba změnit na vaše údaje. A zeleně je komentář.

Jak vypadá vypněný návrh na zápis změn připravený k odeslání na rejstříkový soud?

Rejstříkový soud má 5 pracovních dní na provedení zápisu. Pokud je v návrhu nějaká lhůtě, soud musí v této lhůtě navrhovatele vyzvat k nápravě (do doby dodání opraveného návrhu či doplnění příloh se běh lhůty zastaví). Proti rozhodnutí o zápisu změn je možné se do 15 dní odvolat.

Pokud chcete proces urychlit, pak se vzdejte odvolání proti rozhodnutí o zápisu změn (stačí poslat datovou schránkou).

Ještě rychlejší varianta je využít i v tomto případě zápis přímo notářem. Jen u zápisu změn to (na rozdíl od založení SRO) vyjde naopak o něco dráž než když sami podáte návrh na vyplněném formuláři k soudu. Soudní poplatek je sice jen 1.000 Kč, ale notář musí ještě vyhotovit notářský zápis - 1.300 Kč + DPH. Ale na druhou stranu u notáře návrh nevyplňujete, zápis zajistí sám.